Bazén je atelier podvodního fotografa.

Nebo snad ateliér je jeho bazénem??

             Jak říká jeden podvodní český fotograf, to jsou jen takové kráčmaroviny. Možná má i pravdu, ale už 19 let se vždy ke konci roku sejdou potápěči fotografové na akci: Workshop a mistrovství ČR ve fotografování v bazénu. Vyjímkou byl jen rok 2014, kdy se nepřihlásil dostatečný počet soutěžících. 

Celkově se soutěže účastnilo přes 80 fotografů, letos  se přihlásilo 8 fotografů. Není to sice mnoho, ale osobně si myslím, že více než na kvantitě záleží na kvalitě. 

Já osobně jsem se této akce již několikrát zúčastnil a vím, že focení v bazénu není nijak jednoduchá záležitost. V určeném čase vyrobit obvykle tři fotografie na daná témata může být docela oříšek. V poslední době odborná porota určuje pouze celkové pořadí – tedy rozhoduje součet bodů za všechny 3 snímky a tím nedodržení tématu u jednoho snímku nebo častý nešvar – použití podobných snímků na více témat - vede k celkově špatnému umístění soutěžícího.

Letos se kupodivu nic takového nestalo a k nedodržení pravidel nedošlo.  Tedy celkové pořadí bylo podle mínění poroty a následně i podle hodnocení samotných autorů jen o tom, jak se snímky líbily.

            Řekl bych, že zajímavější než fotografie samotné bylo sledování  jejich výroby.  Už léta se soutěž koná v krásných prostorách rokycanského bazénu, který je vyhlášený čistou vodou, milým a ochotným personálem a mimořádně trpělivým majitelem. Majitelem, který nikdy nehnul ani brvou, i když viděl,co vše tvůrci do bazénu tahají. Myslím, že jen čirým zázrakem  ještě nedošlo ke kontaminování bazénové vody v touze získat co nejlepší snímek. Někteří autoři pojednali soutěž minimalisticky a vystačili si s jednou igelitkou pomůcek. Jiným – například mně, málem nestačil k přepravě ani kombík. Vzhledem k umístění na 7. místě z osmi možných to možná nebyla správná cesta... Kdo ví? 

            Letos došlo během soutěže i ke škodě na fototechnice. Jeden ze soutěžících při přípravě fotoaparátu, za spolupráce několika dalších kibiců, zapomněl na „o“ kroužek dome portu a vytopil fotoaparát.  Jak je vidět, ne vždycky platí rčení: „víc hlav víc ví,..“  

Chtěl bych poděkovat organizátorům za pěknou akci, vedení a personálu rokycanského bazénu za příjemné prostředí pro práci, porotě za její nestrannost na kterou si - zcela výjimečně - (neboť to bývá už koloritem podobných soutěží ) nikdo nestěžoval, Svazu Potápěčů za pěkná trička. 

Jediný  kdo soutěž poněkud dehonestoval, byly myši které prokousaly svazová trička, určená jako dárek pro soutěžící. Ale v tom bych rozhodně nehledal nejaký negativní vztah drobných hlodavců vůči mistrovství ČR. Devatenáctý ročník soutěže skončil, ceny jsou rozdány, vítězové vybráni, slzičky poražených osušeny a je čas se zamyslet nad tématy pro jubilejní dvacátý ročník. 

Tak milí přátelé, do roka a do dna.... Na schledanou  v Rokycanech. 

František Pudil